V počátcích vývoje jazyka html měl každý tag svůj vlastní význam (p- odstavec; a- odkaz) a vlastní formátování (p- odsazení, a- modré písmo+podtržení). Časem se však ukázalo, že by byl velmi potřebný tag, který by jen ohraničoval kus dokumentu nebo textu a neměl sám o sobě žádný význam ani formátování. Proto byly do jazyka HTML implementovány tagy <span>a <div>.
Rozdíl mezi <span>a <div>
Mezi oběma tagy je jediný podstatný rozdíl- div je
prvek blokový, zatímco
span řádkový. V praxi to znamená, že, pokud v dokumentu použijete <div>, tak jeho obsah začne na novém řádku a za sebou řádek ukončí. Pokud v dokumentu použijete <span>, tak jeho obsah bude pokračovat pořád v jednom řádku. Rozdíl je potom i ve
formátování pomocí CSS.
Pravidla použití neutrálních tagů
Prvním pravidlem je, že v řádkovém prvku nesmí být obsažen blokový prvek.
Špatně: <span>Texttexttexttexttexttexttext<div>Texttexttext</div></span>
Správně: <div>Texttexttexttexttexttexttext<div>Texttexttext</div></div>
Správně: <div>Texttexttexttexttexttexttext<span>Texttexttext</span></div>
Z příkladu tedy plyne, že blokový element může obsahovat nejen řádkové elementy, ale i další blokové elementy.
Výhody a použití neutrálních tagů
- Span ani div okolo sebe nedělají žádné mazery, a proto se obsah zarovnává, jako by tyto tagy vůbec nebyly použity. Uvnitř nich je ale současně např. jinak formátovaný text než vně.
nova online
"Zabalení" kousků textu. Tuto možnost můžete využít např. pokud budete chtít mít text, nad nímž se po přejetí zobrazí nápověda.
Text <span title="Nápověda nebo popisek"> Text s nápovědou nebo popiskem</span>
Text Text s nápovědou nebo popiskem
Rozvržení stránky- používá se při pozicování pomocí CSS - asi nejmocnější zbraň těchto tagů. Více v textu o pozicování pomocí CSS